{"id":159,"date":"2009-09-25T10:04:02","date_gmt":"2009-09-25T08:04:02","guid":{"rendered":"http:\/\/obec-stasov.cz\/?page_id=159"},"modified":"2025-10-17T12:02:34","modified_gmt":"2025-10-17T10:02:34","slug":"obecne-informace","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.obec-stasov.cz\/?page_id=159","title":{"rendered":"Obecn\u00e9 informace a historie obce"},"content":{"rendered":"

Sta\u0161ov<\/a><\/strong> (n\u011bm. Dittersbach) je obec v okrese Svitavy<\/a><\/span> v Pardubick\u00e9m kraji<\/a><\/span>, zhruba 8 a\u017e 10 km vjv. od Poli\u010dky<\/a><\/span>. \u017dije zde 262 (31.12.2023) obyvatel.<\/p>\n

Znak a vlajka obce Sta\u0161ov<\/strong><\/p>\n

\"Znak

Znak obce Sta\u0161ov<\/p><\/div>\n

\"Vlajka

Vlajka obce Sta\u0161ov<\/p><\/div>\n

Zd\u016fvodn\u011bn\u00ed k\u00a0n\u00e1vrh\u016fm znaku a vlajky obce Sta\u0161ov, okres Svitavy (heraldik Miroslav J.V.Pavl\u016f)<\/strong><\/p>\n

Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o existenci osady, p\u016fvodn\u00edm n\u00e1zvem Dittesbach, rozlo\u017een\u00e9 pod\u00e9l potoka K\u0159et\u00ednky, 8 km jihov\u00fdchodn\u011b od Poli\u010dky, poch\u00e1z\u00ed z\u00a0roku 1557. Jde v\u0161ak o mnohem star\u0161\u00ed lokalitu, je\u017e ve sv\u00e9 jm\u00e9no dostala po lokatoru Ditrichovi a v\u00a0n\u00ed\u017e st\u00e1val d\u0159ev\u011bn\u00fd gotick\u00fd kostel (z\u00a0jeho interi\u00e9ru poch\u00e1zela starobyl\u00e1 socha Madony, uchov\u00e1van\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00a0roce 1677). V\u00a0roce 1850 byla p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm hradu Svojanov, kter\u00fd byl tou dobou majetkem Z\u00e1rub\u016f z\u00a0Hust\u00ed\u0159an. Pozd\u011bji p\u0159ipadla k\u00a0bystersk\u00e9mu panstv\u00ed, kde se poprv\u00e9 uv\u00e1d\u00ed v\u00a0roce 1710 a k\u00a0n\u011bmu\u017e n\u00e1le\u017eela a\u017e do z\u00e1niku feudalismu (p\u0159ipome\u0148me, \u017ee Bystr\u00e9 vlastnila v\u00a0letech 1707-1828 \u0159\u00ed\u0161sk\u00e1 hrabata z\u00a0Hohenembsu).<\/p>\n

Dominantou Sta\u0161ova je mohutn\u00e1 jednolodn\u00ed stavba kostela Nanebevzet\u00ed Panny Marie s\u00a0t\u0159\u00edpatrovou hranolovou v\u011b\u017e\u00ed v\u00a0z\u00e1padn\u00edm pr\u016f\u010del\u00ed, vybudovan\u00e1 v\u00a0roce 1873, n\u00e1hradou za barokn\u00ed svatyni, je\u017e v\u00a0roce 1856 vyho\u0159ela. K\u00a0chr\u00e1n\u011bn\u00fdm historick\u00fdm pam\u00e1tk\u00e1m obce n\u00e1le\u017e\u00ed tak\u00e9 p\u0159ilehl\u00e1 fara a d\u016fm \u010d.p.5, emp\u00edrov\u00e1 stavba z\u00a0po\u010d\u00e1tku 19.stolet\u00ed.<\/p>\n

Do katastru obce pat\u0159\u00ed je\u0161t\u011b samota Balda, zvan\u00e1 tak\u00e9 Zlat\u00e1 studna(Waldbrunn, Wald). V\u00a017.stolet\u00ed tu p\u0159i hled\u00e1n\u00ed zlata objevili pramen miner\u00e1ln\u00ed vody, u n\u011bho\u017e pak z\u00e1sluhou hrabat Hohenembs\u016f vyrostly mal\u00e9 l\u00e1zn\u011b (1748) a mari\u00e1nsk\u00e1 kaple. Brzy k\u00a0nim p\u0159ibyl i z\u00e1mek, kter\u00fd slou\u017eil k\u00a0ob\u010dasn\u00e9mu pobytu vrchnosti a\u017e do roku 1869, kdy do\u0161lo k\u00a0jeho adaptaci na ve\u0159ejn\u00fd l\u00e1ze\u0148sk\u00fd d\u016fm. Toto m\u00edsto zasazen\u00e9 do malebn\u00e9 p\u0159\u00edrody, bylo je\u0161t\u011b p\u0159ed 2.sv\u011btovou v\u00e1lkou hojn\u011b nav\u0161t\u011bvov\u00e1no (mimo jin\u00e9 u pob\u00fdval i Jaroslav Vrchlick\u00fd), d\u00edky \u010demu\u017e mohla vzniknout Nov\u00e1 Balda, vzd\u00e1len\u00e1 jen p\u00e1r stovek metr\u016f od star\u00e9ho are\u00e1lu. Na sklonku v\u00e1lky ov\u0161em l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 budovy zpustly natolik, \u017ee v\u00a0letech\u00a0 1946-1947 musely b\u00fdt n\u011bkter\u00e9 z\u00a0nich zbo\u0159eny (b\u00fdval\u00fd z\u00e1mek). Brzy na to byly zru\u0161eny i samotn\u00e9 l\u00e1zn\u011b. Na Bald\u011b dosud stoj\u00ed poutn\u00ed kaple Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9, vybudovan\u00e1 po\u010d\u00e1tkem 19.stolet\u00ed, je\u0161t\u011b za Hohenembs\u016f. V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se r\u00fdsuje re\u00e1ln\u00e1 mo\u017enost aspo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9ho obnoven\u00ed l\u00e1ze\u0148sk\u00e9ho provozu.<\/p>\n

Sta\u0161ov byl v\u00a0minulosti z\u010d\u00e1sti zem\u011bd\u011blskou osadou, ob\u017eivu mnoh\u00fdm ze zdej\u0161\u00edch obyvatel poskytovaly m\u00edstn\u00ed, do dne\u0161n\u00ed doby \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b provozovan\u00e9 kamenn\u00e9 lomy.<\/p>\n

Kompozice p\u0159edkl\u00e1dan\u00fdch n\u00e1vrh\u016f obecn\u00edch symbol\u016f prezentuje Sta\u0161ov jako lokalitu le\u017e\u00edc\u00ed pod\u00e9l potoka (vlnit\u00e1 pata \u0161t\u00edtu a vlnit\u00e1 \u017eer\u010fov\u00e1 \u010d\u00e1st listu vlajky), s\u00a0existenc\u00ed dvou svaty\u0148 mari\u00e1nsk\u00e9ho patroc\u00ednia (dvojice lili\u00ed). Zat\u00edmco v\u00a0z\u00e1kladn\u00edch n\u00e1vrz\u00edch bylo pou\u017eito mluv\u00edc\u00edho znamen\u00ed (viz.poetick\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed Baldy \u2013 Zlat\u00e1 studna), spojen\u00e9ho se symbolikou balsk\u00e9ho z\u0159\u00eddla (tryskaj\u00edc\u00ed pramen vody), variantu \u0159e\u0161en\u00ed dominovala figura kop\u00e1\u010de se zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdmi kamenick\u00fdmi kladivy (m\u00edstn\u00ed lom). Modr\u00e1 a st\u0159\u00edbrn\u00e1 jsou nejen tradi\u010dn\u00ed barvy mari\u00e1nsk\u00e9, ale obecn\u011b symbolizuj\u00ed i vodu. A kone\u010dn\u011b spojen\u00ed modr\u00e9 a zlat\u00e9 najdeme v\u00a0erbu v\u00fdznamn\u00fdch a dlouholet\u00fdch majitel\u016f Sta\u0161ova, hrabat z\u00a0Hohenembsu (v modr\u00e9m \u0161t\u00edt\u011b p\u016fl zlat\u00e9ho kozoroha s\u00a0\u010dernou zbroj\u00ed).<\/p>\n

Po dodate\u010dn\u00e9 \u017e\u00e1dosti obce byl vytvo\u0159en i alternativn\u00ed n\u00e1vrh, obsahuj\u00edc\u00ed vedle st\u00e1vaj\u00edc\u00edch i nov\u00fd symbol rohu, u\u017e\u00edvan\u00fd dle vyj\u00e1d\u0159en\u00ed zastupitel\u016f obce dlouhodob\u011b na pohlednic\u00edch a jin\u00fdch materi\u00e1lech obce jako logo.\u201c<\/p>\n

.<\/p>\n

Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie<\/strong><\/p>\n

Dominantou Sta\u0161ova je mohutn\u00e1 jednolodn\u00ed stavba kostela Nanebevzet\u00ed Panny Marie s t\u0159\u00edpatrovou hranolovou v\u011b\u017e\u00ed v z\u00e1padn\u00edm pr\u016f\u010del\u00ed, vybudovan\u00e1 v roce 1873, n\u00e1hradou za barokn\u00ed svatyni, je\u017e v roce 1856 vyho\u0159ela.<\/p>\n

Kostel znovu vyho\u0159el 2.6. roku 1983, kdy\u017e v odpoledn\u00edch , p\u0159esn\u011bji v 17:30, ude\u0159il blesk do mal\u00e9 v\u011b\u017ee kostela, kter\u00e1 za\u010dala ho\u0159et. Po\u017e\u00e1r se pom\u011brn\u011b rychle \u0161\u00ed\u0159il\u00a0 st\u0159echou k v\u011b\u017ei velk\u00e9. I p\u0159es \u00fasil\u00ed n\u011bkolika p\u0159ivolan\u00fdch po\u017e\u00e1rn\u00edch sbor\u016f se neda\u0159ilo ohe\u0148 uhasit. Ve\u010der ve 21:15 spadla na silnici i kostra velk\u00e9 v\u011b\u017ee. Byla velk\u00e1 obava, aby se nez\u0159\u00edtila klenba, kter\u00e1 byla ha\u0161en\u00edm vodou prom\u00e1\u010den\u00e1.<\/p>\n

V denn\u00edm tisku byl rozsah \u0161kod odhadnut na cca 100.000,-K\u010ds. \u0160koda v\u0161ak v d\u016fsledku byla n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed.<\/p>\n

.<\/p>\n

Rybn\u00edk „Velk\u00fd sta\u0161ovsk\u00fd“<\/strong><\/p>\n

Tento rybn\u00edk byl patrn\u011b p\u016fvodn\u011b postaven v rozmez\u00ed 14-16 stol. ve zlat\u00e9 \u00e9\u0159e \u010desk\u00e9ho rybn\u00edk\u00e1\u0159stv\u00ed. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se jeho zru\u0161en\u00ed v 18 stolet\u00ed, prokop\u00e1n\u00ed hr\u00e1ze a zni\u010den\u00ed rybni\u010dn\u00edch objekt\u016f.<\/p>\n

K obnoven\u00ed rybn\u00edka do\u0161lo v roce 1995, na obnovu bylo pou\u017eito\u00a0 p\u0159es 900 tun betonu, cca 200 tater lomov\u00e9ho kamene.<\/p>\n

Kr\u00e1tce po napu\u0161t\u011bn\u00ed do\u0161lo k protr\u017een\u00ed star\u00e9 dubov\u00e9 v\u00fdpust\u011b, kterou velk\u00fd tlak vody obnovil. Jej\u00ed \u010d\u00e1st je vystavena na hr\u00e1zi PK1 v Poli\u010dce. P\u016fvodn\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e1 roura byla zabetonov\u00e1na a rybn\u00edk op\u011bt napu\u0161t\u011bn.<\/p>\n

V roce 2013 se poda\u0159ilo zajistit dotaci\u00a0 ve v\u00fd\u0161i zhruba 8 mil K\u010d, za kter\u00e9 byla provedena celkov\u00e1 rekonstrukce rybni\u010dn\u00edho d\u00edla.<\/p>\n

V sou\u010dasn\u00e9 podob\u011b m\u00e1 rybn\u00edk 4 ha, vodn\u00ed plocha pln\u00ed zejm\u00e9na rybochovnou funkci, jedn\u00e1 se o sportovn\u00ed lovn\u00fd rybn\u00edk, ale v\u00fdznamn\u011b se pod\u00edl\u00ed i na retenci vody v krajin\u011b.<\/p>\n

Sta\u0161ovsk\u00e9 rybn\u00edky<\/b> jsou soustavou nov\u011b (od roku 1995) budovan\u00fdch rybn\u00edk\u016f v povod\u00ed K\u0159et\u00ednky v r\u00e1mci revitalizace povod\u00ed. Tato soustava obsahuje celkem 11 rybn\u00edk\u016f.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Sta\u0161ov (n\u011bm. Dittersbach) je obec v okrese Svitavy v Pardubick\u00e9m kraji, zhruba 8 a\u017e 10 km vjv. od Poli\u010dky. \u017dije zde 262 (31.12.2023) obyvatel. Znak a vlajka obce Sta\u0161ov Zd\u016fvodn\u011bn\u00ed k\u00a0n\u00e1vrh\u016fm znaku a vlajky obce Sta\u0161ov, okres Svitavy (heraldik Miroslav J.V.Pavl\u016f) Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o existenci osady, p\u016fvodn\u00edm n\u00e1zvem Dittesbach, rozlo\u017een\u00e9 pod\u00e9l potoka K\u0159et\u00ednky, 8 […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.obec-stasov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/159"}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.obec-stasov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.obec-stasov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.obec-stasov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.obec-stasov.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=159"}],"version-history":[{"count":29,"href":"http:\/\/www.obec-stasov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/159\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":7026,"href":"http:\/\/www.obec-stasov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/159\/revisions\/7026"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.obec-stasov.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=159"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}