Stašov (něm. Dittersbach) je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji, zhruba 8 až 10 km vjv. od Poličky. Žije zde 262 (31.12.2023) obyvatel.

Znak a vlajka obce Stašov

Zdůvodnění k návrhům znaku a vlajky obce Stašov, okres Svitavy (heraldik Miroslav J.V.Pavlů)

První písemná zmínka o existenci osady, původním názvem Dittesbach, rozložené podél potoka Křetínky, 8 km jihovýchodně od Poličky, pochází z roku 1557. Jde však o mnohem starší lokalitu, jež ve své jméno dostala po lokatoru Ditrichovi a v níž stával dřevěný gotický kostel (z jeho interiéru pocházela starobylá socha Madony, uchovávaná ještě v roce 1677). V roce 1850 byla příslušenstvím hradu Svojanov, který byl tou dobou majetkem Zárubů z Hustířan. Později připadla k bysterskému panství, kde se poprvé uvádí v roce 1710 a k němuž náležela až do zániku feudalismu (připomeňme, že Bystré vlastnila v letech 1707-1828 říšská hrabata z Hohenembsu).

Dominantou Stašova je mohutná jednolodní stavba kostela Nanebevzetí Panny Marie s třípatrovou hranolovou věží v západním průčelí, vybudovaná v roce 1873, náhradou za barokní svatyni, jež v roce 1856 vyhořela. K chráněným historickým památkám obce náleží také přilehlá fara a dům č.p.5, empírová stavba z počátku 19.století.

Do katastru obce patří ještě samota Balda, zvaná také Zlatá studna(Waldbrunn, Wald). V 17.století tu při hledání zlata objevili pramen minerální vody, u něhož pak zásluhou hrabat Hohenembsů vyrostly malé lázně (1748) a mariánská kaple. Brzy k nim přibyl i zámek, který sloužil k občasnému pobytu vrchnosti až do roku 1869, kdy došlo k jeho adaptaci na veřejný lázeňský dům. Toto místo zasazené do malebné přírody, bylo ještě před 2.světovou válkou hojně navštěvováno (mimo jiné u pobýval i Jaroslav Vrchlický), díky čemuž mohla vzniknout Nová Balda, vzdálená jen pár stovek metrů od starého areálu. Na sklonku války ovšem lázeňské budovy zpustly natolik, že v letech  1946-1947 musely být některé z nich zbořeny (bývalý zámek). Brzy na to byly zrušeny i samotné lázně. Na Baldě dosud stojí poutní kaple Panny Marie Sněžné, vybudovaná počátkem 19.století, ještě za Hohenembsů. V současné době se rýsuje reálná možnost aspoň částečného obnovení lázeňského provozu.

Stašov byl v minulosti zčásti zemědělskou osadou, obživu mnohým ze zdejších obyvatel poskytovaly místní, do dnešní doby částečně provozované kamenné lomy.

Kompozice předkládaných návrhů obecních symbolů prezentuje Stašov jako lokalitu ležící podél potoka (vlnitá pata štítu a vlnitá žerďová část listu vlajky), s existencí dvou svatyň mariánského patrocínia (dvojice lilií). Zatímco v základních návrzích bylo použito mluvícího znamení (viz.poetické pojmenování Baldy – Zlatá studna), spojeného se symbolikou balského zřídla (tryskající pramen vody), variantu řešení dominovala figura kopáče se zkříženými kamenickými kladivy (místní lom). Modrá a stříbrná jsou nejen tradiční barvy mariánské, ale obecně symbolizují i vodu. A konečně spojení modré a zlaté najdeme v erbu významných a dlouholetých majitelů Stašova, hrabat z Hohenembsu (v modrém štítě půl zlatého kozoroha s černou zbrojí).

Po dodatečné žádosti obce byl vytvořen i alternativní návrh, obsahující vedle stávajících i nový symbol rohu, užívaný dle vyjádření zastupitelů obce dlouhodobě na pohlednicích a jiných materiálech obce jako logo.“

.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Dominantou Stašova je mohutná jednolodní stavba kostela Nanebevzetí Panny Marie s třípatrovou hranolovou věží v západním průčelí, vybudovaná v roce 1873, náhradou za barokní svatyni, jež v roce 1856 vyhořela.

Kostel znovu vyhořel 2.6. roku 1983, když v odpoledních , přesněji v 17:30, udeřil blesk do malé věže kostela, která začala hořet. Požár se poměrně rychle šířil  střechou k věži velké. I přes úsilí několika přivolaných požárních sborů se nedařilo oheň uhasit. Večer ve 21:15 spadla na silnici i kostra velké věže. Byla velká obava, aby se nezřítila klenba, která byla hašením vodou promáčená.

V denním tisku byl rozsah škod odhadnut na cca 100.000,-Kčs. Škoda však v důsledku byla několikanásobně vyšší.

.

Rybník „Velký stašovský“

Tento rybník byl patrně původně postaven v rozmezí 14-16 stol. ve zlaté éře českého rybníkářství. Předpokládá se jeho zrušení v 18 století, prokopání hráze a zničení rybničních objektů.

K obnovení rybníka došlo v roce 1995, na obnovu bylo použito  přes 900 tun betonu, cca 200 tater lomového kamene.

Krátce po napuštění došlo k protržení staré dubové výpustě, kterou velký tlak vody obnovil. Její část je vystavena na hrázi PK1 v Poličce. Původní dřevěná roura byla zabetonována a rybník opět napuštěn.

V roce 2013 se podařilo zajistit dotaci  ve výši zhruba 8 mil Kč, za které byla provedena celková rekonstrukce rybničního díla.

V současné podobě má rybník 4 ha, vodní plocha plní zejména rybochovnou funkci, jedná se o sportovní lovný rybník, ale významně se podílí i na retenci vody v krajině.

Stašovské rybníky jsou soustavou nově (od roku 1995) budovaných rybníků v povodí Křetínky v rámci revitalizace povodí. Tato soustava obsahuje celkem 11 rybníků.