Obecné informace a historie obce

Stašov (něm. Dittersbach) je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji, zhruba 8 až 10 km vjv. od Poličky. Žije zde 243 (31.12.2010) obyvatel.

Znak a vlajka obce Stašov

Znak obce Stašov
Znak obce Stašov
Vlajka obce Stašov
Vlajka obce Stašov

 

Zdůvodnění k návrhům znaku a vlajky obce Stašov, okres Svitavy (heraldik Miroslav J.V.Pavlů)

 

První písemná zmínka o existenci osady, původním názvem Dittesbach, rozložené podél potoka Křetínky, 8 km jihovýchodně od Poličky, pochází z roku 1557. Jde však o mnohem starší lokalitu, jež ve své jméno dostala po lokatoru Ditrichovi a v níž stával dřevěný gotický kostel (z jeho interiéru pocházela starobylá socha Madony, uchovávaná ještě v roce 1677). V roce 1850 byla příslušenstvím hradu Svojanov, který byl tou dobou majetkem Zárubů z Hustířan. Později připadla k bysterskému panství, kde se poprvé uvádí v roce 1710 a k němuž náležela až do zániku feudalismu (připomeňme, že Bystré vlastnila v letech 1707-1828 říšská hrabata z Hohenembsu).

Dominantou Stašova je mohutná jednolodní stavba kostela Nanebevzetí Panny Marie s třípatrovou hranolovou věží v západním průčelí, vybudovaná v roce 1873, náhradou za barokní svatyni, jež v roce 1856 vyhořela. K chráněným historickým památkám obce náleží také přilehlá fara a dům č.p.5, empírová stavba z počátku 19.století.

Do katastru obce patří ještě samota Balda, zvaná také Zlatá studna(Waldbrunn, Wald). V 17.století tu při hledání zlata objevili pramen minerální vody, u něhož pak zásluhou hrabat Hohenembsů vyrostly malé lázně (1748) a mariánská kaple. Brzy k nim přibyl i zámek, který sloužil k občasnému pobytu vrchnosti až do roku 1869, kdy došlo k jeho adaptaci na veřejný lázeňský dům. Toto místo zasazené do malebné přírody, bylo ještě před 2.světovou válkou hojně navštěvováno (mimo jiné u pobýval i Jaroslav Vrchlický), díky čemuž mohla vzniknout Nová Balda, vzdálená jen pár stovek metrů od starého areálu. Na sklonku války ovšem lázeňské budovy zpustly natolik, že v letech  1946-1947 musely být některé z nich zbořeny (bývalý zámek). Brzy na to byly zrušeny i samotné lázně. Na Baldě dosud stojí poutní kaple Panny Marie Sněžné, vybudovaná počátkem 19.století, ještě za Hohenembsů. V současné době se rýsuje reálná možnost aspoň částečného obnovení lázeňského provozu.

Stašov byl v minulosti zčásti zemědělskou osadou, obživu mnohým ze zdejších obyvatel poskytovaly místní, do dnešní doby částečně provozované kamenné lomy.

Kompozice předkládaných návrhů obecních symbolů prezentuje Stašov jako lokalitu ležící podél potoka (vlnitá pata štítu a vlnitá žerďová část listu vlajky), s existencí dvou svatyň mariánského patrocínia (dvojice lilií). Zatímco v základních návrzích bylo použito mluvícího znamení (viz.poetické pojmenování Baldy – Zlatá studna), spojeného se symbolikou balského zřídla (tryskající pramen vody), variantu řešení dominovala figura kopáče se zkříženými kamenickými kladivy (místní lom). Modrá a stříbrná jsou nejen tradiční barvy mariánské, ale obecně symbolizují i vodu. A konečně spojení modré a zlaté najdeme v erbu významných a dlouholetých majitelů Stašova, hrabat z Hohenembsu (v modrém štítě půl zlatého kozoroha s černou zbrojí).

Po dodatečné žádosti obce byl vytvořen i alternativní návrh, obsahující vedle stávajících i nový symbol rohu, užívaný dle vyjádření zastupitelů obce dlouhodobě na pohlednicích a jiných materiálech obce jako logo.“

 

 

 

 

Comments are closed.